! ! ! ! ! ! ! !

Činnost blogu pozastavena

! ! ! ! ! ! ! !

_______________________________________________________________________

Září 2011

Belzebub

29. září 2011 v 1:28 | Reliés |  Démoni
Jméno Belzebub (též Beelzebuth, Baalzebuv, Bellzeboul, Belzebud, Belzebue nebo Besebuci) se obvykle překládá jako Pán much. Syrský tvar jeho jména zní Beeld d°Bobo, což znamená Pán pomluv. Původně to byl bůh, uctívaný v pelištejské městě Akoron (ekron). Izraelský král Ochaziáš se k němu v nemoci obrátil o pomoc. V novozákonní době pokládali Židé Belzebuba za jednoho u ďábleských jknížat, původce všeho zla a nečistoty. Ježíš byl obviněn farizeji, že mu tento démon pomáhá při vymítání ďáblů. Řecký tvar jména tohoto démona, Beelzebúl, ukazuje na starší a původnější hebrejskou podobu Belzebubova jména Baal-zebúl, což značí Pán země nebo, přesněji řečeno, Pán podsvětí. Jako vládce říše mrtvých byl právě tento Baal jistě nejpovolanějším pomoci chorému králi Ochoziášovi. V arabských legendách je Belzebub král džinů. Islámská teologie vykládá jeho jméno jako frázi eleha aziza verabba, což znamená "silný a veliký bůh".

"Muší Baal" je patrně teprve pozdější potupné označení. Snad zde existuje souvislost i s aramejským slovem zabal (nečistý), které se v Talmudu vztahuje k obětem nabízeným lidovým modlám. Židovské texty z období mezi Starým a Novým zákonem označují Belzebuba za "pána hnojiště", tedy místa, které přitahuje mouchy . Vztah ďábla k mouchám je doložen i v pozdějších podání. Pausaniás (2. století) přirovnává démony k mouchám, které usedají na maso. Ceaserius z Heisterbachu (asi 1180-1240) zastává názor, že démoni jsou malí jako hmyz, aby mohli do lověka snáze proniknout. V 16. století zaznamenal Pierre de Loyer případ jednoho posedlého z Lyonu, kdy po vykonání exorcismu ďábel opustil svoji oběť v podobě roje much, který posledlému vyletěl z úst. Představa much jako zlých démonů se vyskytuje též ve staroperských náboženských představách. Moucha je zde ztělesnění ženského démona Nasu který sídlí v mrtvolách. Není divu, že Collon de Plancy vyobrazil ve svém Dictionnaire infernal Belzebuba jako jakéhosi křížence mouchy, vosy a smrtihlava.
Ve středověku byl tento démon popisován jako černý opuchlý tvor s rohy a dvěma křídly. Zjvoval seprý i v podobě hada nebo půvabné ženy. Evokatéři však Belzebuba znali spíše v podobě muže s býší hlavou, který někdy držel v ruce trojzubec. Astrologicky býval tento pekelnák přizazován k Saturnu. Novější poznatky ale ukazují spíše na analogii merkurskou. Podle zkušenosti evokatérů z 18. a 19. stol. přijímal totiž Belzebub podobu anglického obchodníka v charakteristickém obleku s kostkovaným vzorem. Belzebub může poskytnout informace o všch obchodních a peněžních záležitostech, dále má taky moc nad "velkými pány", tj. vládci a politiky, jimž často vede ruku při jejich konání.
Vyvolává se dle předloh: Grimorium Verum např, dle J. Kornreuthera - Gewaltige Citation und Beschworung.

Zdroj:
J. Veselý, Příručka vysoké magie, Vodnář: Praha 2007

Belial

29. září 2011 v 0:49 | Reliés |  Démoni
Démon nepořádku a zmatků, který ovládá tento svět, personifikuje zlo a pobývá v samotné blízkosti Satana. Objevuje se v podobě anděla neobyčejné krásy "sladce mluvícího". podle démonologa de Lancra je démonem vzpoury a neposlušnosti, který se první vzbouřil proti bohu. Pro evokatéra je jedním z nejnebezpečnějších zjevů a reprezentuje egregór revolucí sociálního typu.


Jiný autor tohoto démona vidí následovně:
Hebrejské jméno Belial se v textu Starého zákona vyskytuje šastěji a mívá různý negativní význam: bezcennost, nízkost, zloba, zvracenost, nicotnost. V judaismu byl tímto slovem nazýván démon zla. Uctíván byl v Sidonu a v Sodomě. Šalamoun byl sveden svou souložnicí k jeho kultu. Podle jedné legendy spoutal Šalamoun Beliala, zaklel ho do lahve a dal ho zakopat v Babylonii, Lidé pátrající po pokladech láhev nalezli, Beliala osvobodili a učinili si z něho božstvo. V židovských apokalypsách se tento démon jmenuje Beliar a je často ztotožňován se Satanem. Je personifikací nečistého pohanství. Hlavně však vystupuje jako démon zla, nepořádku a zmatku, který ovládá tento svět. Dle j. Wiera je jedním z králu pekel, stvořený bezprostředně po Satanovi. Autoři Kladiva na čaarodějnice překládají Belialovo jméno jako Bez pána, poznamenajíce, že tento démon bojuje proti boží síle, které je podřízen. Podle Agrippy stojí Belial v čele démonu nespravedlnosti, kteří se nazývají Nádoby hněvu. Zjevuje se v podobě krásného a "sladce mluvícího" anděla pbklopeného ohněm. Lže však vždy a jeho vliv je smrtonostný.


Zdroj:
M. Nakonečný: Lexikon magie, Ivo Železný: Praha 2001
J. Veselý: Příručka vysoké magie, Vodnář: Praha 2007

Belfegor

29. září 2011 v 0:31 | Reliés |  Démoni
Belfegor (též Belphegor, původně Baal Fegor) bylo místní moabitské božstvo, uctívané na hoře FEGOR (Peor) nebo ve skalních dutinách nemravnými obřady. Symbolizuje plodnost a smrt, čímž tvoří analogii indického boha Šivy, jehož atributem je lingam a lebka. Tato moabitská modla s falem v ústech bývá někdy zaměňována s Bafometem a ztotožňována s mendéským kozelm. Belfegorovi byly přinášeny lidské oběti a součástí kultu byly i antropofangie.

V démonologii vystupuje Belfegor v pododbě mladé půvobné ženy. Jindy má podobu ohyzdného nahého démona s rohy. Udílí bohatství a invenci. Jeho evokace údajně patří k nejnebezpečnějším experimentům černé magie. potvrzuje to i zkušený praktik Frater Daniel, který uvádí, že Belfegor je entitou v pravém slova smyslu krvežíznivou, a poznamenává, že s tímto démonem není při evokaci radno jíst třešně (míněno: pouštět si jej příliš k tělu :D) J. Wier nazývá Belfegora příšeru s ústy neustále otevřenými.



Zdroj:
J. Veselý, Příručka vysoké magie, Vodnář: Praha 2007

Barbiel

29. září 2011 v 0:20 | Reliés
První z vládců pekelného vojska je Bariel, neboť vládne protisféře saturnské. Anděl Cafkiel, vládce séry Satrunovy, je obáván v této protisféře. Barbiela je možno evokovat o první, třetí a osmé hodině denní a deváté hodině noční, v sobotu za ubývající luny. V této době je dosažitelný a zjevuje se v lidské podobě, obklopen množstvím jemu podřízených duchů. V žaltáři je vyobrazen v podobě malého může v hnědé blůze s opaskem a s bílými rukávy. Má hnědé, široké spodky, sahající až k zemi a šněrovací střevíce. Rysy jeho obličeje jsou čínského typu, uši nestvůrně veliké a prsty jsou opatřeny drápy. Na hlavě má lěžící půlměsíc. Jeho obraz je oklopen zvířecími a dábelskými larvami. Jméno Barbiel je odvozeno z latiny a v překladu značí VOUSATÝ, BRADATÝ či CHLUPATÝ.


Barbielovo prohlášení
Já, Barbiel, nemohu magikovi mnoho prospět. Mohu se přenést na místo magikem určené i se svými malými poddanými, kterých mám velmi mnoho, a kteří člověku slouží jen velmi neradi. Když je ale magik dobře ovládá, slouží vědomě a rádi, pomohou a opatří vše, co je zapotřebí při zření ve sklenici nebo v zrcadle, a já sím vykonám jejich prostřednictvím vše, co chci komukoliv způsobit. Sám mohu opatřit zpět vše, co bylo ukradeno, a sice i se samotným zlodějem ( a kriminalita je tatam :D). Taktéž mohu opatřit zpět vše, co bylo ztraceno. Mou planetou je Saturn a hodina Saturna je hodinou mé vlády. Proto nejsem lidem nijak nakloněn, ale jsem často jejich protivníkem. Má moc sahá na rozdíl od sil andělských až do poloviny stupně Jupiteru, což je také jediným důvodem, proč mohu někdy magikovi sloužit, bičuje-li řádně a užívá-li správně můj znak.
Zdroj:
J. Veselý, Sedm pekelných inteligencí, Vodnář: Praha 2004

Baal- Moloch

27. září 2011 v 23:13 | Reliés |  Démoni
Jméno syrsko-chyldejského falického božstva, jehož kult rošířili Fénočané po celé malé Asii, v Krtágu a Itálii. Údajně byl modlou templářů. Byl též nazuýván Moloch a byly mu přinášeny lidské oběti, které byly vrhány do rozžhaveného vnitřku jeho kovové sochy, přičemž matka obětovaného dítěte musela být tomuto obřadu přítomna a musela solu s kněžími zpívat kultovní písně. Baal- Moloch, o němž se též hovoří v bibli, byl zpodobňován jako tlustá postava s býčí hlavou. V démonologii vystupuje Baal jako pekelný velkokníže (vévoda) a projevuje se v podobě jedné ze tří hlav: kočky s korunou anebo ropuchy. S evokatérem jedná velmi úskočně.

Jiné prameny uvádí následující:
Slovo Baal znamená v semitských jazycích pán ve smyslu vlastníka, majitele nebo hospodáře. Jako božstvo byl Baal ztotožňován s blahodárně působící slunce a s mužským plodícím principem. Později byl chápán jako pán světa. V Babylóně byl znázorňován lidskou postavou v královském rouchu. Zasvěcen mu byl býk. O jeho uctívání ve starém Babylóně zanechali zprávy řečtí spisovatelé, kteří tohoto boha znaly pod jménem Bellus. V nejstarších dobách byl Baal uctíván na pohorcích. Jeho kult rozšířili Féničané po celé malé Asii, v Kartágu a Itálii. Proti Baalovi stálo životu nepříznivé a rovněž solární božstvo Moloch, které bylo personifikaví zhoubného slunečního úpalu.
Obě božstva někdy splývala do osoby Baal-Molocha, který byl uctíván domorodým obyvatelstvem po celé zemi, byla záhy zavlečen i do Izraele. v době soudců Baal doknce v lidové víře splynul s Hospodinem. Král Acheb pod vlivem své ženy Jezebel zaváděl uctívání Baala jako státní kult, zatímco bohoslužbu Hospodinovu potlačoval. Baalovo kněžstvo bylo velmi početné. Obětující kněží tančívali kolem oltáře a bodali se noži, aby se dostali do mystického vytržení. Proti této modloslužbě se postavil prorok Eliáš. Později bylo uctívání Baala potlačeno, ne však vykořeněno.

V Démonologii vystupuje Baal nebo Bael jako pekelný král a zjevuje se buď s lidskou, ropuší nebo kočičí hlavou, případně se všemi třemi hlavami najednou. Vládne východu, udílí moudrost a schopnost neviditelnosti. Mluví skřehotavým hlasem a podléhá mu 66 legií podřízených duchů. S evokatérem jedná záludně. Vyvolává se podle předpisu uvedeného v Lemegetonu .

Zdroj:
M. Nakonečný, Lexikon magie, Ivo Železný: Praha 2001
J. Veselý, Příručka vysoké magie, Vodnář: Praha 2007

Vhodné aktivity pro sabatový rituál Samhain

25. září 2011 v 9:49 | Moraea |  Wiccanské rituály
  • Vydlabejte dýni a dejte jí sílu, aby odháněla zlo.
  • Postavte nebo vztyčte svatyni pro své předky.
  • Připojte věštění
  • Naplňte malou plastikovou dýni sladkostmi zabalenými ve zlatém papíře, čímž zajistíte úspěch a blahobyt.
  • Studujte rodinnou historii a vyjmenujte jména všech zesnulých předků.
  • Pořiďte si rodinné album, nebo rodinnou fotografii, kterou vystavíte ve svém pokoji. Během rituálu požehnejte rodinnému štěstí a harmonii.
  • Do každé čtvrti postavte malé lampy.
  • Do každé čtvrti umístěte zkřížená košťata.
  • Postavte oltář z balíků sena.
  • Zajděte na hřbitov a položte svým blízkým zesnulým na hrob květiny.
  • Samhain je svátek Ohně, to znamená uzavírání osobních záležitostí, k čemuž dochází ve Štíru, nestabilním, vodním znamení s předpokladem k přehodnocení a přestavění toho, co je zapotřebí. Tomuto znamení vládne Pluto a Mars (moderní a tradiční vládce znamení), to znamená nejlepší čas k dosažení svých cílů


Zdroj: Kniha stínů, Silver Raven Wolf

Rituál vzývání Samhain

25. září 2011 v 9:39 | Moraea |  Wiccanské rituály

Lesy zmlžené, temné a hluboké,
bráno mezi světy, otevři se.
Propusť naše milované,
aby s námi dnes večer
zasedli k oslavě
narození nového, zánik starého.

Otevírám další kolo.
Každý list k zemi padající
pohřbívá vše zlé a stonající.
Pak na jeho místě může
vykvést nová růže.

Dej dar lásky po celý rok,
zlaté žně a slunce v podzimu,
kdy dny se krátí před zimou.

Noci prodlužují se
s přicházejícím chladem.
Lepší místo vytvářím a hledám
pro každou duši v lidském plemeni.

Divoké větry podzimu
v temném hlase stařeny,
promluvte ke mně v moudrosti.
Vyslechnu slova osudu,
kterou mám se vydat cestou.

Vy, kdož jste již odešli,
promluvte ke mně konečně.
Šeptejte slova lásky a péče
a dokažte, že jste s námi ještě.


Možno včlenění věštecké i prorocké řeči.



Zdroj: Kniha stínů, Wolf

Azazel

21. září 2011 v 21:21 | Reliés |  Démoni
Azazel (též Azael) se nazýval zlý duch, jehož sídlem byla poušť. V den smíření býval vyhnán beran, podle jiného podání černý kozel, obtížený hříchy izraelského lidu, na poušť jako oběť Azazelovi (3M 16,8,10,26) Henochova kniha vidí v tomto démonu padlého anděla a svůdce lidí. Rovněž v rabínském podání je Azazel jedním z prvních démonů, kteří se vzbouřili proti Bohu a byli svrženi z nebe do pustiny, kde očekávají Poslední soud. V malém midraži zvaném Šamchazaj a Azeal se o Azealovi mimo jiné píše: "Azael se na pokání neobrátil a doposud setrvává ve svém hříchu, když svádí muže k přestupkům prostřednictvím barvení ženského těla. A proto izraelci obětují dvě oběti na Den smíření: jednoho berana Pánovi, aby se usmířil se syny izraelskými, a jednoho berana Azaelovi, aby toleroval zkaženost Izraelců. A to je Azazel, zmiňovaný v Toře. " Jm=éno Azazel, které lze přeložit jako "Bůh je silný", zná Talmud a Zohar. V arabské mytologii se vyskytuje obdobn jméno: Azaziel: Azazielové jsou mocní duchové, stojící nejblíže božího trůnu. Ve středověké lidové tradici je Azazel praporčíkem peelného vojska a knížeem pekel. V minulosti prý byly jeho evokace velmi časté.




Zdroj:
Josef Veselý, Příručka vysoké magie, Vodnář: Praha 2007.

Ariel

21. září 2011 v 21:05 | Reliés |  Démoni
Co je na zemi proklato a není více požehnáno, patří mně.
Ariel.

Ariel je šestým vládcem pekel a stojí pod planetou Merkurem. Jeho pánem je archanděl Michael. Ariel se zjevuje ve středu ráno o první, třetí a páté hodině, v noci o desáté a dvanácté hodině nejdříve v podobě velikého ohnivého psa, potom v postavě muže s přívětivě se usmívajícím oblišejem, oblečeného v dlouhém, šedivém kabátku, který mu sahá až ke kozlm nohám. V pravé ruce drží krátký meč s plamenou čepelí, v levé nějakou záhadnou věc, jež je buď jeho pečetí nebo znakem. Jméno Ariel, doslovně přeložené z hebrejštiny, znamený Lev Boží. Tento význam však přichází v úvahu spíše u stejnojmenné andělské inteligence. V případě merkurského démona je možno původ jména hledat spíše v latinském aridus = vyschlý, vysušený, vyprahlý či suchý.

Arielovo vyznání

Já Ariel, pravím ti Fauste, amen. Jsem vládcem ztracených věcí. Vše, co je na zemi prokleto a není více požehnáno, ať je to zlé nebo dobré, člověk nebo zvíře, patří mně. Vlastním také veškeré nepravé zboží, které se nachází na zemi i pod zemí. Jmenuji se též Nadanniel, což značí "Jeho věrný pomocník". Držel jsem také Adama a Evu čtvrt hodiny v klatbě Jehovově, potom mi byl vražen kůl Aglam. Pod svou vládou mám čtyři legie více než Lucifer. Zjevuji se v podobě černého psa, dále v lidské postavě s kopyty na nohou. Z dopuštění Nejvyššího vládnu nad propastmi a cestami. Moje planeta sluje Merkur a je matkou a roditelkou všch kovů. Neuzavírám rád pakty a spolky, ale tomu kdo mě umí přinutit, dám mnoho věcí, aby mě nechal na pokoji. Vícekrát než třikrát však nedávám. Počtvrté uzavřu účet velmi krátce. Tomu, kdo se mnou uzavře pakt, dávám k dispozici jednoho nebo více sluhů. tito sluhové jsou maličtí, magik je vezme a zastrčí do monstrance, ve které kdysi bývalo na oltáři tělo Syna Božího. Jsou-li uzavřeni v takové schránce, dávám magikovi blízko ní vždy znamení, aby věděl, že vyřízení věcí, které žádal, je blízké.
Zdroj:
Josef Veselý, Sedm pekelných inteligencí, Vodnář:Praha 2004

Apadiel

21. září 2011 v 20:38 | Reliés |  Démoni
Způsobuji mezi lidmi válku, nenávist a hádky
Apadiel

Apadiel je třetím vládcem pekel a je podřízen planetární sféře martické, ovládané archandělem Samaelem. Zjevje se v úterý ráno o jedné, třetí a osmé hodině, dále v noci od devíti do dvanácti hodin jako ohnivý muž oděný tygří kůží, který v ruce třímá válečnou palici. Způsobuje mezi lidmi válku, nenávist a hádky. Lidem, kteří s ním uzavřou pakt, propůjčuje nadpřirozenou sílu a odolnost. Dále učí, jak způsobovat bouře a nepohodu, jakož i umění vykouzlit a postavit do pole vojáky. Apadielovo jméno má svůj původ v řeckém, resp. jónském Nelíbící se, Nepříjemný, Ošklivý nebo Protivný.

Apadielovo prohlášení
Já Apadiel, způsobuji mezi lidmi válku, nenávist a hádky. Dávám jedněm vítezství, druhé činm otroky a přemoženými. Lidem, kteří se mnou uzavřou pakt, propůjčuji nadpřirozenou slu a odolnost, dále učím, jak způsobit bouře a nepohodu, jakož i umění vykouzlit a postavit do pole vojáky. Moje pečeť je odvozena z martické planetární sféry a démona Marsu.
Zdroj:
Josef Veselý: Sedm pekelných inteligencí, Vodnář: Praha 2004

Asmodeus- Ašmodaj

21. září 2011 v 1:07 | Reliés |  Démoni
Hebrejsky "Ašmodaj", démon ničitel, vůdce Šedimů, zlých duchů kabaly, jehož doménou jsou lež, omyl a rozmařilost. Podle některých talmudistů v podobě hada svedl Evu k prvnímu hříchu a způsobil tak pád člověka. Evokatérovi se zjevuje jako hlava býka, beránka nebo člověka s ohnivou aurou. Bývá ztotožňován se Samaelem.

Talmud jej také nazývá králem démonů, znalcem magie a věšteb. Kácí domy a stromy, avšak někdy může prokazovat i dobrodiní (že by jsme démonům nakonec přeci jenom křivdili :D) Podle chasidů je Ašmodaj vládcem duality a podléhá mu všechno, co se vyskytuje v páru.

V dávných dobách se vyprávělo, že Ašmodaj sídlí na hoře Horeb v zapečetěné studánce. Každý den opuští horu, aby učil moudrosti na nebi i na zemi. Podle pověstí uloupil tento démon králi Šalamounovi jednu z jeho žen, a Šalamoun je přemohl teprve mocí kouzelného prstenu, který obdržel od archanděla Michaela. Když král Šalamoun Ašmodaje spoutal( tím se myslí magicky spoutal, tedy uvedl ho do svých služeb - nemyslí se tim, že někdy byl spoutany na židli a civěl do zdi :)), ukradl mu tento démon jeho prsten a hodil ho do moře, aby se osvobodil. Král dlouho bloudil v přestrojení za žebráka, až nalezl svůj prsten v žalůdku vylovené ryby, čímž opět nabil své dřívější moci. Ašmodaj se prý podílel i na stavbě Šalamounova chrámu.

Ve středověku byl Asmodeus pokládán za démona smilstva a oplzlosti. V tomto smyslu o něm hovoří i Kladivo na čarodějnice. V žaltářích figuruje Ašmodaj jako mocný král, který učí aritmetice, astronomii, geometrii a řemeslům (prosím, neberte to jako ponuku k doučování :)). Zná odpovědi na všechny otázky a dovede člověka učinit neviditelným. Může také magikovi ukázat místa, kde jsou ukryté poklady, nebo mů opatřit kouzelný prsten. Velí 72 legiím podřízených duchů. evokatérovi se zjevuje jako na draku jedoucí trojhlavé monstrum s hlavou býka, berana a člověka s husíma nohama a hadím ocasem.

Pro zajímavost se uchýlím k uvedení jedné speciální formule pro vyvolání Asmodea dle Frater Daniela:

Rani, Kale, Mataros, Hechthara, Aane, Tartara, Hathor, Erechtha, Nahathes, Eroa, Lamther, Hatara, Tiahor, Kalo, Kabir, Leijum, Hatachta, Leijum, Sagentem, Nara, Tahor, Legedur, Eijo, Noranu, Sartura, Ched, Imdola, Naja, Naja, Ched, Drugaton, Aaaa, Oooo, Uuuu, Iiii, Eeee, Om, Om, Om. Tarata naja sugon. Heden arach ten an achta naju hed draga tegul. Toth ted tam. Toth ter tum. toht ter a-thon. Hetar! Hetar! Schom! Schom! Scharum! Om! Om! Ra Halom!

Asmodeus vyvolaný pomocí této formule je ovšem dost monstrózního zjevu. Má mohutné neformované tělo, zakončené tenkám ocasem a opatřené blanitými křídly. Jeho hlava se podobá hlavě hrocha a je ozdobena dvěma krátkými rohy; z tlamy vyčuhují dva dlouhé jazyky v podobě hadů.


Zdroj:
Milan Nakonečný, Lexikon magie, Ivo železný: Praha 2007
J. Veselý, Příručka vysolé magie, Vodnář: Praha 2007

Astaroth

21. září 2011 v 0:31 | Reliés |  Démoni
Jméno babylónského démona ženského rodu, řecky Astarté, jehož manželem byl Moloch. Uctívání démona bylo předmětem orgiastického kultu a také v novodobých černých mších je tento démon evokován. Ve středověké démonologii však jméno Astaroth znamená vévodu pekel, zobrazovaného jako anděla sedícího na draku a držícího v ruce hada.

Ovládá západ, je znalcem umění a zná tajemství minulosti, přítomnosti a budoucnosti. Často byl zjišťován jako příčina posednutí. Astaroth jako ženský démon byla pokládána za démona nočních rozkoší a démona ovládajícího tělesnou lásku.

Astarté byla zobrazována jakožena s rohy ve tvaru měsíčního srpku. Démonologové jí pokládali za lunárního démona erotiky. Féničané jí uctívali jako bohyni luny a plodnosti. U Asyřanů byla nazývána Ištar - což se někdy interpretuje jako syrský název Ísidy - a byla považována též za bohyni lásky a jejím symbolem byl měsíc. Původně byla též bohyní války, později se však ustálilo pojetí Ištary jako bohyně pohlavní lásky. Jména Ištar, Astaroth, Astarté a u Římanů Venuše (u Řeků Afrodité) vyjadřují tedy totéž: uctívanou bohyni pohlavní lásky. V divokých orgiích, které byly součástí kultu této bohyně, vznikla představa, že sexuální akt je službou této bohyni, nikoli že je to akt sakrální, jak se někdy uvádí. V kultu bohyně Ištar má svůj původ také tzv. chrámová prostituce. Astartin kult rozkvétal zejména v Babylónu.


Září- Poznávám dny v týdnu

20. září 2011 v 22:14 | Daraija |  Daraijin deník
Ahoj, máme tady další měsíc a sním i další článek o mém magickém studiu. Tentokrát jsem se zabývala dny v týdnu. Což pro mě nebyla věc úplně neznámá. A právě proto jsem se rozhodla pojmout tuto kapitolu trošku netradičním způsobem: Barevným týdnem.
Barevný týden už možná někteří z vás znají, jde o to, že každý den se zahalíte do určité barvy a tím zharmonizujete jak tělo, tak duši. Já jsem se tímto "rituálem" inspirovala a navrhla jsem barevný týden podle čarodějnic.
Pondělí:
Pondělní barvou jsou všechny odstíny modré, zvolila bych proto oblečení v této barvě. K jídlu bych si vzala švestkové knedlíky, palačinky s borůvkovou marmeládou, či povidlový koláč. Pondělní bylinou je pelyněk, uvařila bych si teda z něj velmi slabý čaj. Při meditaci bych zvolila jako doprovodný kámen perly či měsíční kámen a do aromalampy, či kadidelnice bych vložila směs santalového dřeva a myrhy, modlila bych se přitom k Dianě, Hekaté či Isis. Jako aktivitu pro tento den, bych doporučila věštění, výklad snů či astrální cesty.
Úterý:
V úterý bych si oblékla něco červeného a k obědu bych si dopřála rajskou omáčku a k tomu čaj z bazalky. Při meditaci bych oslovila Marse či Pelé, dopomohla bych si rubínem nebo granátem a vůni cypřiše a skořice. Aktivitu bych přesunula na večer, jelikož úterý je dnem vášně a mužnosti…
Středa:
Oblékla bych se do zářivých žlutých barev a jedla cokoliv z vajec či banánů a ananasu, optimální by ovšem byly i těstoviny. Jako čaj bych zvolila myrhu, ovšem jen velmi slabý odvar! Středeční meditaci bych provedla při vůni vanilky a doplnila bych jí topasem či achátem. Modlila bych se k Athéně a Hermesovi. Jako aktivitu pro středu bych zvolila nějakou logickou hru.
Čtvrtek:
Oblékla bych se do fialové a připravila pokrm s červeným zelím. Uvařila bych si čaj z citronové meduňky a meditovala s ametystem při příjemné jasmínové vůni. Oslovila bych Jupitera a Héru. Jako vhodnou aktivitu bych si vybrala formální večírek, či návštěvu divadla.
Pátek:
V pátek bych se výjimečně obléklas do růžové. K jídlu bych si připravila cokoli z masa. Meditovala bych při vůni růže za pomoci růženínu a oslovila Venuši. Večer bych zasvětila kráse, pleťová maska, manikúra… rozmazlovala bych se.
Sobota:
Ach konečně sobota! Oblékla bych si něco černého a připravila jídlo z hub a sépiových nudlí. Jako čaj bych si uvařila tymián. Při meditaci bych oslovila Hekaté a Saturna za pomoci onyxu a oleje myrhy. Odpoledne bych strávila neveselou aktivitou, navštívila bych hřbitov a uctila památku předků.
Neděle
V neděli bych se ověšela zlatem a připravila něco úžasně nezdravě smaženého. Popíjela bych u toho čaj z vavřínu. Při meditaci bych oslovila Apolla za pomoci jantaru a pomerančové vůně. Odpoledne bych strávila s přáteli.




Anael

18. září 2011 v 19:50 | Reliés |  Démoni
Anael je pátým pekelným vládcem a je podřízen planetě Venuši. Jeho regent se nazývá Chaniel a je trůnním andělem Božím. Anael se zjevuje v pátek ráno o první, třetí a osmé hodině, v noci o dvannácté a třetí hodině jako krásná panna doprovázená sluhou, který jí nese vlečku. Sluha je malý, hrbbaty chlapík, jež mána sobě široké černé spodky ke kolenům, vzadu roztržené, roztrhanou zelenou kazajku s krátkými rukávy, široký špaňělský límec a podivný baret, po straně s visícím červeným husarským váčkem a žlutým chocholem z per. Má ohyzdný hnědý obličej s červenýma očima, ohroným nosem, schlíplými ústy a dlouhýma, špičatýma ušima. Paže jou od loktu nahé, prsty jsou opatřen drápy. Pravé lýtko je lidské a je oděno v šedou punčochu a černý střevíc, levé lýtko je pokryté srstí a dole opatřené supí nohou. Ze spodků mu vzadu vyčnívá červený ohon, jaký mívají hladkosrstí lovečtí psi. Anael může být magikovi nápomocen v záležitostech lásky. Anaelovo jméno je pravděmpodobně odvozeno z řeckého slova - vládce, panovník (V magii platí Anael mimo jiné za vládce astrálního světla). Možné je odvození od slova vzhůru. Jméno anael by se pak dalo volně přeložit jako Vzhůru směřující.


Anaelovo vyznání
Já, kníže Anael, jsem knížetem lásky, spojuji srdce lidí nerozrušitelným poutem, takže i největší nepřátelé se mým vyvoláním musí stát nejvěrnějšími přáteli. Dále je mojí zvláštní povinností sloužit ženskému pohlaví, pokud jde o bohatství, pocty a přízeň krásných žen. Moje pečeť je odvozena z charakteru Venuše a z charakteru jejího démona a inteligencí.

Zdroj:
J. Veselý, Sedm pekelných inteligencí, Vodnář: Praha 2004

Adramelech

18. září 2011 v 19:49 | Reliés |  Démoni
V Bibli rovněž zmiňovaný Adramelech byl původně božstvem samarských kolonistů Safarveů. Měl podobu koně nebo mezka. Jeho uctívači mu obětovali své prvorozené děti stejným způsobem jako Molochovi, tj. pálili je v ohni. První část jména Adramelech značí zřejmě oheň, což by ukazovalo na mužské solární božstvo. Ženská polarita tohoto božstava nesla jméno Anamelech. Adramelechovo, což by naznačovalo souvislost s fénockým božstvem Adar (král). Jméno Adramelech by pak znamenalo "vznešený krl". Středověká démonologie v něm spatřuje mocného zlého ducha a S. de Guaita je pokládá za zosobnění satanského kultu. Lidová tradice nazývá tohoto démona velkým kancléřem pekel, intendantem garderoby knížete démonů nebo předsedou vysoké rady ďábelských legií (jak je ten náš lidový důch výstižný, že? :D). V kabalistické literatuře je spojován s hříšnou pýchou a při evokaci se někdy zjevuje v podobě páva.



Zdroj:
J. Veselý, Příručka vysoké magie, Vodnář: Praha 2007

Aciel

18. září 2011 v 19:49 | Reliés |  Démoni
Aciel je čtvrtý pekelný vládce, podléhající sféře sluneční, které vládne archanděl Rafael. Aciela je možno evokovat v nědli o jedné hodině, šesté a desáté dohině, v noci o desáté a dvanácté hodině. Zjevuje se v podobě obrovského červeného býka nebo jako velký černý pes s ohnivýma očima. Magik jej musí zaklínáním donutit, aby se zjevil v lidské podobě. Nejprve se pak zjevuje jako stín bet těla. Příznačným průvodním jevem při evokaci této démonické inteligence je to, že se evokatér silně potí. Zaklínání Aciela není snadné, což je zřejmé z toho, že v žaltářích zabírá celých 16 kapitol (uff to by se jeden vážně zapotil :D). Aciel dokáže magikovi obstarat veškeré hmotné statky a učinit jej bohatým, často se však mstí na jeho blízkých (zejména zdraví dětí) a dovede jej zbavit všech přátel. Kromě toho je velice lstivý a umí mága mistrovsky klamat. Jméno Aciel je latinského původu a znamená Ostrý nebo Bystrý.


Acielovo prohlášení
Jsem pánem veškerých ukrytých pokladů země a mám moc je odhalovat. Zjevuji se nejprve v podobě červeného býka, a s velkým hřmotem. Napadne-li mne magik odpovídajícím zaklínáním, proměním se v psa. Nerad něco dávám, a co jsem nucen dát, dávám jen po velkých zaklínáních, takže magik musí bičovat můj znak tak dlouho, až mne unaví. Lidem nejsem nijak zvlášť nakloněn, avšak moje planeta , Slunce, přiznívá člověku, leží na mě příliš těžce a ubírá mi sílu. Jsem velice lstivý a umím magika mistrovsky klamat. Kdo se mnou uzavře pakt, toho obyčejně podvedu, neboť nechci nikomu poctivě sloužit v mém jménu, jako bych to byl já sám. Beze mne ale nemůže nic vykonat, já sám na tom musím být účasten.
Uzavře-li s ním někdo v mém jménu pakt, obdrží bohatství ode mne i od něho. Z paktu není žádného odvolání, takže magikova duše mi plně náleží. Nespokojím se také s žádnou náhradní obětí, naopak, při podobném pokusu a dokonce jen úmyslu doba paktu ihned vyprší. To nechť má každý dobře na paměti.

No stručně řečenu, s čerty nejsou žerty :)

Zdroj:
J. Veselý, Sedm pekelných inteligencí, Vodnář: Praha 2004

Abbadon

18. září 2011 v 19:49 | Reliés |  Démoni
Hebrejské jméno Abbadon (řecky Apollyon, latinsky Exterminans), znamena Hubitrl nebo Zhoubce. Toto jméno se vyskytuje ve Zjevení 9,11, kde je Abbadon "andělem propasti" a králem pološtírů-pololidí, škodících lidem "v posledním času". Ve Starém zákoně se jméno Abbadon objevuje několikrát (např. Job 28,22) a značí buď zkázu či místo zkázy (peklo) nebo zosobňuje zahynutí. V Talmudu se tento termín používá jako označení pro nejhlubší místi pekla a přeneseně označuje též Ďábla nebo zlého ducha. Katoliští démonologové pokládají Abbadona za jednoho z předních pekelných pohlavárů a středověká lidová tradice tak často nazývá ďábla vůbec. Agrippa překládá Abbadonovo jméno jako Ničitel nebo Pustošitel a označuje jej za vládce fúrií. V Grimoárové literatuře je Abbadon zmiňován zřídka a konkrétní předpisy na jeho vyvolání nejsou k dispozici. Rovněž jeho signatura se nikde nevyskytuje. Ale schopný mág si pomuže :)


Zdroj:
J. Veselý: Příručka vysoké magie, Vodnář: Praha 2007