! ! ! ! ! ! ! !

Činnost blogu pozastavena

! ! ! ! ! ! ! !

_______________________________________________________________________

Obětiny pro Zemi

11. prosince 2012 v 13:45 | Dahriel |  Živly
Obětiny v rituálech jsou celkem přirozeným nástrojem výměny energie a akce-reakce. Něco chceme, tak něco dáme. Ale v případě, že se jedná o rituál na podporu planety Země a jejího ducha, je to trochu ošemetná otázka.

Za prvé se nejedná o rituál, kde obětujeme, abychom něco získali od božstev na oplátku. Chceme pouze nějakým dílem přispět k obnově, či řekněme hojení planety tam, kde je to potřeba. Za další, obětiny fungují většinou tak, že za nějakou "službu" nebo pomoc od božstev, nabídneme těmto symbolicky hostinu (př. "koláče a víno"), naši energii (např. očisty rituálního prostoru, zkrátka nějaké námahy, kterou jsme vynaložili na přípravu) nebo v krajních případech naše služby (týká se to zejména zasvěcování, kde se často výměnou za znalosti a moudrost nabízí božstvům nebo duchům, že budeme po určitý čas konat jejich vůli. Občas se to děje nevědomě ke škodě praktikanta, například při pakty s démony, některým se pak takovýto slib zdá příliš fatalistický, ale je to forma symbiózy a taktéž forma oběti).

Taky je potřeba se rozhodnout, jestli chceme rituál "na podporu Země" konat skutečně na podporu Země, nebo na podporu Země a taktéž sebe. Čili zda chceme skutečně dávat, nebo nabízet výměnný obchod. Pro účely dlouhodobého obchodu je víc než vhodné zasvěcení, pro účely podpory rovnou zapomeňte na to, že budete něco chtít nazpátek. Dárek je dárkem, jen když darující nečeká nic nazpátek. Takže dále už jen k "podpoře":

Mně osobně (někdo může nesouhlasit) se zdá, že obětovat Zemi něco, co pochází ze země (jídlo, pití, tedy klasická hostina), je trochu zcestný nápad. Můžeme sice argumentovat tím, že Bohyni (Matce Zemi) vracíme část jejích darů lidem, a tím ji uctíváme (což je určitě pravda), ale přijde mi, že pokud ji chceme doopravdy podpořit, bude to chtít trochu víc inovace.

Takže si můžeme vybrat buď obětinu formou energie (kterou například při meditaci skrze vizualizaci stáhneme z vesmíru a necháme projít skrze sebe) nebo formou námahy. Například vlastního výtvoru. Říkala jsem sice, že jídlo a pití se nehodí, ale něco jiného je, když třeba upečete doma vlastní chleba, což rozhodně není jen tak běžná a snadná záležitost. Obdobně obětovat domácí víno, o které jste se starali několik týdnů, je něco jiného, než obětovat lahváče ze supermarketu. Vyššího levelu bychom dosáhli, kdybychom obětovali třeba výtvor z hlíny, obraz, něco více abstraktního. Obecně si myslím, že pokud obětujeme vyšším (abstraktním) sférám, je správné obětovat materiální (zemské) věci, a obětujeme-li Zemi, je to třeba obrátit naruby, tedy hodí se obětovat abstraktno, věci, které nejdou uchopit. Například umělecké dílo, nebo čirá energie. Kopíruje to hermetické pravidlo "jak nahoře, tak dole".

Z mojí vlastní zkušenosti ale duch planety nejvíc oceňuje, když s ním strávíme chvíli čas v přírodě nebo meditaci a necháme se od něj učit. Člověk v souladu se zemí, po které kráčí, je to, co si naše zem skutečně přeje.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Přibyl, bůh války Lukáš Přibyl, bůh války | Web | 11. prosince 2012 v 15:32 | Reagovat

Nechcete raději přispět svou energií ve smyslu, aby lidé ukončili například těžbu ropy, aby přestali kouřit, a další věci, kterými škodí celé této planetě Země ?

S pomocí magických sil, které mají doslova všichni lidé v sobě už od narození, je možné udělat cokoliv. Co vy na to ?

2 Dahriel Dahriel | 12. prosince 2012 v 11:07 | Reagovat

Osobně si nejsem jistá, jestli je zrovna chytré pouštět se do zasahování do čehokoli, do čeho nemám odborný vhled. Informace, které v tomhle směru máme, jsou hodně předžvýkané.
Pokud by ze dne na den ustala těžba ropy, nejpravděpodobněji bys tím lidem spíš uškodil, protože by to vedlo ke kolapsu dopravy a ekonomiky a civilizačnímu propadu zpátky o stovky let.
Nedávno jsem nabyla přesvědčení, že vesmír není tak blbej, jak se nám může zdát, a do spousty jeho plánů si nepřeje, aby bylo zasahováno. Jak se tak říká "pozor na to, co si přeješ, mohlo by se ti to splnit."
Když už se chceš takto angažovat, raději se angažuj konstruktivním směrem - místo přestat těžit ropu mysli nové čisté technologie.
Není ale v lidské moci angažovat svou energii ve všech dílčích případech, to bychom se zničili. Proto volím cestu podpory přírody, která ví sama nejlíp, jak se s tímto poprat. :-)

3 Dáša Dáša | 12. prosince 2012 v 17:21 | Reagovat

Ona Matka příroda je velmi mocná, a já nepochybuji o tom, že se dokáže vyléčit sama. Což nám v mnoha případech i dokazuje. Je silnější, než si kdy budeme umět představit, ale to nemění nic na skutečnosti, že jí dlužíme a ten obludný dluh pořád narůstá. Dlužíme jí úctu, lásku, pokoru. Přiznám se, že já do oblastí postižených katastrofou způsobenou lidmi nikdy neposílám léčivou energii, k čemuž mě často vybízejí jiné čarodějky. Já vždy zapálím svíci a padnu na kolena prosíc za odpuštění. „Léčit“ potřebují lidé!
Gaia neměří hodnotu našeho daru podle ceny ani podle míry našeho úsilí, jež jsme výrobě daru věnovali. Ona chce naši pozornost, lásku, péči, úctu. I ten lahváč může být nakonec vhodným darem, je-li dán tak, jak se patří. :-)

4 Dáša Dáša | 12. prosince 2012 v 17:26 | Reagovat

P.S. Ovšem lahváč ve vratné láhvi! Plastové lahve neprodukuji - jde to, prostě si v nich nic nekupuji :-D

5 Dahriel Dahriel | 12. prosince 2012 v 18:08 | Reagovat

[3]: O tom, že je mocná a dokáže se vyléčit sama, taktéž nepochybuju. Problém je, jak jsem psala v minulém článku, že ji aktivně zabíjíme v její hmotné podobě a to se zcela zřetelně projevuje i na její duši a duchu. Proto se s ní snažíme tou či onou formou pracovat. Imho ale neexistuje jedna "správná" cesta, jak to provést a nesnažím se ji ani kázat, chci jen inspirovat. (Zrovna tento článek si vyžádala jedna slečna v komentářích.) Pro mě lahváč v rituálu představuje kulturu konzumu a zneužívání Matky Země, a proto ji uctívám jinak, ale nakonec to je stejně o tom, jak to kdo sám v srdci cítí, že je to správně.
A ty si myslíš, že úsilí věnované přípravě rituálu, obětiny nebo tvorbě díla není projevem pozornosti a úcty a péči? Nebo jak jinak si představuješ, že bychom jí to měli dávat najevo (myšleno v rituální praxi).
Jak mi kdosi moudrý řekl, my lidé jsme tak malí a bezvýznamní, že není jiný důvod, proč by se o nás Bohové měli zajímat, než když ukážeme snahu. O tom tento článek je. :-)

6 Dáša Dáša | 12. prosince 2012 v 20:01 | Reagovat

Díky :-D inspirace tvůj článek je, nikde jsem nepsala, že není! A taky máš naprostou pravdu, že je nekonečně mnoho cest :)
Moje je velmi osobní, velmi neortodoxní a velmi "přízemní": např.symbolem konzumní společnosti jsou pro mě haldy odpadu, napřed naše rodina produkovala 2 (malé) popelnice odpadu za 14 dní, pak 1, nyní jsem na půlce jedné a chtěla bych to stáhnout na jeden odpadkový koš. Pivo mě neuráží, i když ho nepiji. Vařili ho už staří egypťané a ctili jím bohy, no a vratná láhev je pro mne symbolem ekologického myšlení, nicméně chápu, že někoho tato kombinace urážet může a naprosto to akceptuji. Já nedělám nijak složité rituály, protože mi to nějak nejde a taky mě to znervózňuje, že třeba udělám nějakou chybu a pak pochopitelně z toho není nic. U mně je to čiročirá improvizace. Připadám si někdy jako malé naivní děcko, co nese mamince ušmudlanou zvadlou pampelišku s kratičkou stopkou. Je to ta nejkrásnější kytice v očích dítěte a ta maminka to ví.
... ale trošku vám závidím, že ty  své rituály máte krásně vymyšlené a dokážete je provádět. To jsem dřív taky chtěla, ale nebylo mi holt dáno... :-D

Já se nedohaduji, já si s vámi povídám. Někdy možná zním ironicky, ale naprosto neúmyslně, jestli to tak je, pak se omlouvám.

7 Lukáš Přibyl, bůh války Lukáš Přibyl, bůh války | Web | 13. prosince 2012 v 16:10 | Reagovat

[2]: na to co škodí přírodě, nepotřebuješ odborný vhled. Například kouření bych bez diskuzí zrušil (ať se to líbí nebo ne)

- co se týká vymyšlení věci která by se využívala místo ropy...to je snad samozřejmostí (to nemusím každé slovo zvýrazňovat v komentářích)

Vesmír (jinak řečeno příroda) není někdo ale pouze něco a to něco nemá vědomí. Pakliže máš na mysli nějakého boha starajícího se o vesmír (přírodu) tak potom ano, takový bůh má samozřejmě vůli a své vědomí.

Jinak by to byl z tvé strany nesmysl.

8 Moraea Moraea | E-mail | Web | 13. prosince 2012 v 17:25 | Reagovat

[1]: Když si člověk něco přeje, myslím, že by neměl smýšlet v negativním pojetí. Proto v tomto ohledu rozhodně souhlasím s Dahriel. Nač před každou prosbu cpát "ne", inovace je přeci mnohem lepší :o)

[7]: Osobně věřím, že dle tebe nějaký vesmír či příroda naopak vědomí má, proto s tvým tvrzením nesouhlasím. Opačné názory mám i na bohy, které vnímám pouze jako archetypy určitých aspektů, tedy pouze obrazné ztělesnění vyvyšovaných vlastností. Kdo ví ale, kde se pravda nachází :o)

Jinak Dah, článek opět moc povedený. Znovu mě přinutil k přemýšlení :o)) Když si to tak uvědomím, vlastně nikdy jsem Zemi moc neposkytovala obětiny hmotného typu. Zřejmě abstraktní dary a energetické propojení těla i duše s dýchající kulatou bytůstkou jsou i mému srdci bližší :o)

9 Lukáš Přibyl, bůh války Lukáš Přibyl, bůh války | Web | 13. prosince 2012 v 18:29 | Reagovat

[8]: tak jo no.

10 Dahriel Dahriel | 13. prosince 2012 v 19:10 | Reagovat

[6]: V pohodě hele. :)) Internetová komunikace zkresluje, znáš to.
Ono to možná vypadá, že je máme hodně propracované a v případě třeba Herdis nebo Corey tomu věřím, ale já jsem taky taková improvizátorka, spíš nad tím dlouho přemýšlím a pak to sestavím intuitivně. Ceremoniální magie mi moc nejde, začnu se vždycky soustředit tak moc na tu strukturu, že zapomenu "odletět" tam, kam mám. :) A hodně pomáhá, když jsi ve skupině. Aspoň mě to hodně motivuje.
Ad. pivo: To je pěkný pohled a přesně na tom pohledu záleží. :) a ta kytička je fakt roztomilý přirovnání, tleskám!

11 Dahriel Dahriel | 13. prosince 2012 v 19:16 | Reagovat

[7]: Na otázku vědomí či nevědomí přírody máme odlišný pohled, jak je asi patrné už z článku. ;) Jednak vesmír nerovná se pro mě příroda, jednak přírodu považuju za entitu skládající se z mnoha dílčích entit, a tedy jako jakousi formu kolektivního nevědomí. Nepoužívala bych ale pojmy jako "duch Země", kdybych si nemyslela, že to není věc. :) V tomhle souhlasím s Mory. (A děkuju opět za pochvalu, tentokrát naprosto nezaslouženou.:))
Nemyslela jsem to tak, že bych chtěla říct, že by ses neangažoval v otázce nových technologií, jen to, že destrukce není cesta, která někam vede.
A jako studentka environmentalistiky si dovolím silně nesouhlasit s tím, že nepotřebuješ odborný vhled do přírody, abys rozuměl tomu, co potřebuje a nepotřebuje. To je přece totální oxymorón! Když nerozumíš jejímu chodu, dopadá to pak tak, že začneš tlačit na produkci "eko" biomasy, která ale v konečném důsledku škodí ekosystému mnohem víc než ropa. (A to je podložené.)

12 Lukáš Přibyl, bůh války Lukáš Přibyl, bůh války | Web | 13. prosince 2012 v 20:10 | Reagovat

[11]: očividně se také neshodneme. Ale to nevadí. Konec konců...nejsem tady proto, abychom se shodovali. :)

13 Čertík Čertík | 14. prosince 2012 v 23:02 | Reagovat

[6]:Ahoj Dášo, tvuj pohled na dané téma se mi moc líbí a stím děckem je to též moc pěkné. Děti jsou opravdové a ta ušmudlaná pampeliška je u nich krásnější než li zdobná kytice.

14 Ewetha Ewetha | 15. prosince 2012 v 15:45 | Reagovat

Bezva :) Děkuju

15 Dáša Dáša | 17. prosince 2012 v 20:22 | Reagovat

A ten Dahrielin závěr článku se mi líbí ze všeho nejvíc:
Člověk v souladu se zemí, po které kráčí, je to, co si naše zem skutečně přeje...

A já jsem se vlastně nevyjádřila k té obětině. Já to beru takto: není hlavní ta materiální podstata daru, mnohem důležitější je upřímnost aktu darování. Nebo ještě lépe: cokoli připravené s péčí, plnou soustředěností, láskou a záměrem "ctít, milovat a darovat" je pro Velkou Bohyni tou pravou obětinou.

Takže malujme, pečme, meditujme, dělejme úlitby pivem ;-) vínem, ale klidně i vodou, vykuřujme luxusními kadidly, ale i vlastnoručně nasbíranými bylinami, pišme básně, tančeme, posílejme energie, cokoli od srdce - bude to pravé :-D

16 Dahriel Dahriel | 31. prosince 2012 v 1:14 | Reagovat

[15]: Tak. Pod to se ti klidne podepisu. :)

17 gilt gilt | Web | 7. září 2016 v 19:50 | Reagovat

kredium půjčka O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama